inmotion discount
stin

15.11.2019 Plnoletost neboli 18 let činnosti letos završí Správa silnic Moravskoslezského kraje, příspěvková organizace, která podle svého ředitele Tomáše Böhma ušla velký kus cesty. Dnes už nikdo nepochybuje o potřebě budovat a modernizovat silniční síť, která přímo úměrně zvyšuje dostupnost, konkurenceschopnost i atraktivitu regionu, kde se krajská správa stará o více než 2 700 kilometrů silnic II. a III. třídy.

Mezi hlavní činnosti Správy silnic Moravskoslezského kraje (SSMSK) patří letní údržba silnic včetně součástí a příslušenství, zajišťování sjízdnosti v zimním období, opravy a údržba mostů, dopravního značení i silniční zeleně a majetková správa silniční sítě. Tak je tomu od roku 2001. Do té doby silnice II. a III. třídy spravoval stát. „V době převzetí byl tzv. vnitřní dluh u regionálních silnic odhadován na 8 miliard korun. Kraj zpočátku ve spolupráci se Státním fondem dopravní infrastruktury investoval do výstavby a modernizace pouhých 250 milionů korun ročně, teprve postupně byly finance navyšovány,“ říká Tomáš Böhm.

Nyní SSMSK, pro kterou pracuje 490 zaměstnanců, získává od zřizovatele, tedy Moravskoslezského kraje, na provoz příspěvek ve výši zhruba 640 milionů korun ročně. Z toho je každoročně 140 až 160 milionů investováno do mostního programu. Dalším zdrojem financí jsou účelové prostředky od zřizovatele například na výstavbu okružních křižovatek. Mezi zásadní zdroje patří i prostředky od Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který v roce 2018 přispěl částkou 214 milionů korun. Letos to je 120 milionů.

 

Unikátní Bílá kniha

Jedním z největších zdrojů jsou evropské dotace, které začal Moravskoslezský kraj v roce 2005 čerpat ze Společného regionálního operačního programu a z Regionálního operačního programu. Zároveň kraj tehdy inicioval vznik „Bílé knihy“ silničního hospodářství. „Jedná se o unikátní projekt, který vedení kraje umožňuje optimalizovat investice do modernizace a výstavby silnic II. a III. třídy. Projekt je každoročně aktualizován a předkládán zastupitelstvu k odsouhlasení,“ vysvětluje ředitel SSMSK. Celkově „Bílá kniha“ obsahuje 341 staveb v objemu přibližně 11,2 miliard korun.

Co se týče stavu silnic, bylo k 1. lednu 2019 v Moravskoslezském kraji ve špatném stavu kolem 33 % silnic II. a III. třídy z celkového počtu 2 743 kilometrů silnic a 231 mostů z celkového počtu 1 136 mostů. „Předpokládané potřebné finanční prostředky k zabezpečení oprav a rekonstrukcí silnic II. a III. třídy v kraji se odhadují na 6 miliard korun,“ upřesňuje Tomáš Böhm. V rámci souvislých oprav krajských komunikací se opravilo v období 2002 až 2019 přes 860 kilometrů silnic a díky tzv. „Mostnímu programu“ to bylo ve stejném období bezmála 220 mostních objektů.

Největší a nejnákladnější dopravní stavby se týkají krajského města Ostravy, kde je od roku 2018 realizován náročný projekt rekonstrukce silnice III/4787 a mostních objektů na ulici Výškovická v celkové výši 361,8 milionů korun. „Jedná se o stavbu ve velmi lidnaté části města. Jen příprava včetně zajištění financování z evropských zdrojů trvala přes 10 let. V rámci stavby byla provedena demolice a nyní probíhá výstavba nových mostů s délkou přemostění zhruba 41 metrů. Jsou to dva mosty silniční a jeden tramvajový. Dále přes železniční trať SŽDC proběhne výstavba nových mostů s délkou přemostění 22 metrů, z toho budou opět dva silniční a jeden tramvajový,“ přibližuje ředitel SSMSK parametry projektu, jehož součástí je i dostavba nové cyklostezky, chodníků či veřejného osvětlení.

Kromě toho v Ostravě probíhá II. etapa rekonstrukce estakády Bazaly za 190 milionů korun a během léta se dokončuje silnice II/478 prodloužená Mostní za 130 milionů. Letos v březnu byla zahájena modernizace frekventované ulice Opavská v délce 2,2 kilometrů (silnice II/479) včetně mostů přes železniční trať v Ostravě-Svinově za více než 117 milionů. Realizace všech staveb je z evropských prostředků. Z krajských zdrojů a za spoluúčasti měst a obcí jsou financovány výstavby okružních křižovatek, které loni zvýšily bezpečnost provozu v Bohumíně a ve Frýdlantu nad Ostravicí. Letos jsou to okružní křižovatky v Klimkovicích a v Krmelíně za 5,3 respektive 12,1 milionů korun.

 

Důležitá je kvalita i koordinace        

V roce 2017 začala SSMSK nad rámec obvyklých kontrol také s laserovým měřením tlouštěk vrstev asfaltových směsí na rekonstruovaných vozovkách. Smyslem měření je kontrola dodržování tlouštěk a množství materiálu v porovnání s projektem. „Speciální 3D technologie přesně prokáže tloušťku pokládané nové živičné vrstvy a v případě rozdílných hodnot proti požadovaným lze práce nepřevzít a reklamovat. Výsledky prvního měření ukázaly, že větší kontrola má smysl. Na jednom opraveném úseku jsme dosáhli, že zhotovitel sporný povrch vyfrézoval a položil znovu přesně podle podmínek smlouvy,“ uvádí Tomáš Böhm.

„Nejen z pohledu zlepšování kvality vozovek jsme se zaměřili i na nové technologie. Postupně se rozšiřuje použití tzv. protihlukových úprav povrchu vozovek, jejichž složení živičné směsi je proti klasickým materiálům jiné a výsledky dokazují, že lze dodržet hlukové limity v okolní zástavbě, které jsou stanoveny hygienickými normami,“ pokračuje ředitel. Moravskoslezští silničáři využívají i technologii recyklace za studena, která je založena na druhotném využití materiálů již zabudovaných v konstrukci vozovky. Letos pracují také na přípravě asfaltové stavební kompozice s příměsí amorfních částic SiO2 ve formě nanosilikátů, která bude použita na zkušebním úseku silnice II/451 z Vrbna pod Pradědem do Karlovic.

Kromě kvality je diskutovaným tématem také koordinace oprav silnic, jejichž souběh komplikuje život nejen řidičům. Letos k tomu došlo právě v Ostravě, kde projekty současně realizují Statutární město Ostrava, Ředitelství silnic a dálnic ČR i Moravskoslezský kraj. „Krajský úřad ve spolupráci s radnicemi, policií a dalšími partnery dělá maximum pro to, aby dopravní stavby lidem co nejméně komplikovaly život. Vytvořit harmonogram prací, výluk a uzavírek tak, aby vyhovoval všem, není v lidských silách. Zvlášť když zákon zakazuje v zastavěných oblastech pracovat v noci, musejí se dodržovat technologické přestávky a další pravidla. Snahou všech je se ideálu přiblížit,“ zdůrazňuje Tomáš Böhm, který věří, že úspěšně zrealizované stavby pomohou dlouhodobě vylepšit dopravní situaci.

SSMSK se o zlepšování dopravní situace přirozeně stará i „všední“ prací, pro kterou využívá moderní techniku a vybavení. Do nejrůznějších nakladačů, sypačů, čisticích vozidel či traktorových sekaček ročně investuje 50 až 60 milionů korun. „Kromě potřebné silničářské techniky se stále zlepšují pracovní podmínky pro zaměstnance. Vybudovat kvalitní zázemí pro zaměstnance je jednou z našich priorit. Je důležité, aby se stále zlepšovaly podmínky, které po všech stránkách odpovídají standardům dnešní doby,“ doplňuje ředitel, který za největší výzvu považuje zajištění dostatku financí na rekonstrukce mostů a spoluúčast na zavádění chytrých technologií v silničním hospodářství.

Samostatnou kapitolou jsou dopady kůrovcové kalamity. Odhadované škody na silnicích v Moravskoslezském kraji jsou kolem 400 milionů korun na Bruntálsku a 200 milionů v Beskydech, a to těžba dřeva zdaleka neskončila. „Sedminásobná těžba dřeva způsobuje trvalé poškození konstrukce vozovek, které nebyly dimenzovány na takovou dopravní zátěž. Těžká nákladní vozidla vyjela hluboké koleje, zdevastovala krajnice, způsobila četné poruchy a výtluky. Opravy poškozených silnic si vyžádají nemalé finanční prostředky a postupnou realizaci oprav v několika následujících letech,“ dodává Tomáš Böhm.